Vidura Bohumír

JUDr. Bohumír Vidura  se narodil se v Ostravě. Po středoškolských studiích na Gymnáziu v Orlové a Osvětové škole obor kulturně osvětový v Brně a absolvování Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, získal akademický titul doktora práv a ve studentských letech začal psát básně a povídky, které byly oceněny v celostátní soutěži mladých autorů a také zveřejňovány v tisku.

Pracoval po celou dobu na soudcovských postech u Okresního a Krajského soudu v Ostravě. Externě působil jako pedagog na odborných a vysokých školách. Mimo jiné se věnoval sportu a zejména cvičitelské a trenérské činnosti u mládeže v odvětví lyžování.

Po přestěhování na Ostravici v roce 2006 a ukončení profesní činnosti se od roku 2009 věnuje literatuře a psaní,ovlivněn jak životními zkušenostmi,tak prostředím beskydských hor a přesto,že se setkával s mnoha lidmi,kteří překročili právo,nezesmutněl z toho, ani nad nimi nelámal hůl.Od téhož roku je členem Literárního klubu Petra Bezruče Frýdek-Místek.V klubu je iniciativní a rozvinul především básnickou tvorbu.

 

Vydal, sbírky básní:

2009 Rosení, 2013 Pokušení, 2015 Sovy ještě spí, 2017  Tažní ptáci, 2019 Kapky ve stresu

 

Almanachy: (209-2020)

Spirály, Černý květ, Odvrácené očí, Křídla, Blesky, Přiznání, Proč…?, Protínání, Kontrasty, Tváře a zdi, Artefakty, Dilema

 

Svými básněmi přispívá četně do klubovního časopis Zrcadlení a Lašského dostavníku, čtvrtletního časopisu kulturně vlastivědného spolku Království lašské i do jiných regionálních periodik a z části se věnuje publicistické činnosti. Podílel se také na organizování literární soutěže žáků frýdlantských škol

Uplatnil se i jako textař, když jeho básně a texty byly vydány na CD a zhudebněny.

Zúčastnil se opakovaně několika literárních soutěží, Můj svět, Právnická povídka-Právnická báseň, ve kterých se umístil na prvních místech.

 

Od roku 2016 je členem Obce spisovatelů ČR a jeho básně byly uvedeny v Almanachu Obce spisovatelů 2017  -Duše plné slov. Jeho básně byly zveřejněny na Slovensku v Almanachu Matice slovenské a knihovny v Martině, také ve Sborníku ke Dni poezie a Beskydské lavečky. Žije na Ostravici.

Ukázky z tvorby:

 

STARÉ NÁSTUPIŠTĚ

 

Rezavé zábradlí

na starém nástupišti

odkud a kam

teď tam vítr sviští

cílové stanice

jsou ty tam

je samá trhlina

a přechodným bydlištěm psů

spíše je vidět tmu

ale měsíc tam

záhadně proniká a vrací čas

nedá se zapomenout

rezavé zábradlí

memento ztrát a nálezů.

 

 

NESLYŠNĚ PADÁ…

 

Neslyšně padá sníh

po větvích i z nich

je pastvou pro oči

která hbitě přeskočí

padá na odstavený vrak

když někdo ho

odstavil jen tak

aniž by vystavil mu parte

je pod bílým příkrovem

odsouzen k zániku

ale důstojně a potichu

padá sníh

až do skonání světa.