Narodila se v Lískovci. Vyučila se jako pánská krejčová, ale pracovala ve Válcovnách plechu ve Frýdku - Místku jako pracovnice v zásobování. Je hudebně nadaná, krásně zpívá, skládá písničky. Její básně jsou plné vroucnosti a citu, píše lyrickou poezii a prózu. Často si volí pseudonym po rodičích – Pekníková. Členkou klubu je od r. 2002. Vydala: vlastním nákladem: V LKPB vyšlo:
|
||
|
||
|
|
|
Ukázka z literární tvorby:
Ludmila Tělecká-Pekniková
Borůvkové oči
Borůvkové oči
a pusa od malin,
na léto vzpomenu,
na teplý letní stín.
Já ráda tančila
uprostřed kopretin.
Věneček z květin mám
a tančím, jak umím.
Léto je koupání
i lesní studánka.
Pusinka od malin
i modrá pomněnka.
Borůvkové oči
a pusa od malin,
na krku nosívám
korálky z jeřabin.
Jsem víla podzimu
s věnečkem hroznovým,
na ruce nosívám
náramek šípkový.
A v malém košíčku
chmelové šišky mám.
Všude, kam pohlédnu,
úrodu nosívám.
S teploučkým podzimem
vínečko sládne nám.
Já ráda po stráních
barevných chodívám.
Borůvkové oči
a pusa od malin,
to letní slunce
a chladný lesní stín.
Ti z léta zůstalo,
vzpomínáš, jak máš splín.
Podzimní opar
ideště blátivé,
náladu pozvedne
jen víno šumivé.
A barvy na stráních
podzimem prokvetlé,
je slyšet dětský smích
i draků barevných
nad strání letících.
Rosou se brouzdáme,
hříbky hledáme,
nad námi hejno hus
má za sebou cesty kus.
Za teplým sluníčkem
k jihu míří jen.
Všichni se loučíme
pomalu s podzimem.
Desná
Šumivá Desná hučí,
údolím se valí,
přes balvany dere se
dolů z hor a strání.
Tou překrásnou přírodou
uprostřed pohádkového kraje,
kde roste zvláštní kvítí
a srdce lidem taje.
Hučí, svou píseň
pěje dál a uklidní
unavené nervy,
duši i tělo posilní.
Jesenicko krásné
chci si tě zamilovat,
po léta se vracet,
tak si tě pamatovat.
Smutně se loučím
s tímto krajem,
kde Desná hučí
až srdce taje.