Ukázka z literární tvorby:

Ludmila Tělecká-Pekniková

Borůvkové oči

Borůvkové oči
a pusa od malin,
na léto vzpomenu,
na teplý letní stín.

Já ráda tančila
uprostřed kopretin.
Věneček z květin mám
a tančím, jak umím.

Léto je koupání
i lesní studánka.
Pusinka od malin
i modrá pomněnka.

Borůvkové oči
a pusa od malin,
na krku nosívám
korálky z jeřabin.

Jsem víla podzimu
s věnečkem hroznovým,
na ruce nosívám
náramek šípkový.

A v malém košíčku
chmelové šišky mám.
Všude, kam pohlédnu,
úrodu nosívám.

S teploučkým podzimem
vínečko sládne nám.
Já ráda po stráních
barevných chodívám.

Borůvkové oči
a pusa od malin,
to letní slunce
a chladný lesní stín.
Ti z léta zůstalo,
vzpomínáš, jak máš splín.

Podzimní opar
ideště blátivé,
náladu pozvedne
jen víno šumivé.

A barvy na stráních
podzimem prokvetlé,
je slyšet dětský smích
i draků barevných
nad strání letících.

Rosou se brouzdáme,
hříbky hledáme,
nad námi hejno hus
má za sebou cesty kus.

Za teplým sluníčkem
k jihu míří jen.
Všichni se loučíme
pomalu s podzimem.

Desná

Šumivá Desná hučí,
údolím se valí,
přes balvany dere se
dolů z hor a strání.

Tou překrásnou přírodou
uprostřed pohádkového kraje,
kde roste zvláštní kvítí
a srdce lidem taje.

Hučí, svou píseň
pěje dál a uklidní
unavené nervy,
duši i tělo posilní.

Jesenicko krásné
chci si tě zamilovat,
po léta se vracet,
tak si tě pamatovat.

Smutně se loučím
s tímto krajem,
kde Desná hučí
až srdce taje.