Zabývala se psaním různých veršíků už ve svém útlém dětství. Vedl ji k tomu její otec (povoláním lesní inženýr), který se rovněž zabýval literární tvorbou. Svou dceru přivedl do Literárního klubu Petra Bezruče v roce 1997.
Ivana Návratová strávila větší část svého dětství ve Frenštátě pod Radhoštěm. Vystudovala stavební průmyslovku ve Valašském Meziříčí a potom žila mnoho let ve Frýdku-Místku. Do Frenštátu p.R. se (natrvalo?) vrátila v roce 2006.
Píše verše, prózu, ale nejradši píše verše, z kterých mohou stát nebo už se staly texty písní. V písňové tvorbě občas spolupracuje s Michalem Smolanem z Frýdku-Místku.
V literárním klubu Petra Bezruče přispívá každoročně do Almanachu, několik let zpracovává klubový časopis Zrcadlení. Rovněž byla oceněna v několika literárních soutěžích.
Přehled tvorby:
Almanach 1997, 1998, 1999, 2000, 2001 – tyto almanachy jsou bez názvu a obsahují básně i prózu, almanach 2002 - Studovala jsem pivní filozofii
2003 – Provizorium
2004 – Z historie literární tvorby rodiny Návratovy
2005 – Moji kamarádi
2006 - S čím si hrají děti, s čím si hrají dospělí
2007 – Ďábel u mých nohou“,
2008 – Jedenáct ďábelských minipovídek
2009 - Náhled do závitů mužských mozků
2010 – Záchytná stébla – ke svým padesátinám vydala CD s písničkami s „padestátníkovskou“ tématikou (2 písně – Prostor a čas a Archív, hudba Michal Smolan, texty autorky), CD je vloženo do tohoto almanachu, který popisuje tvorbu písňových textů od autorčiných 12 let,
almanach 2011 – Básník v zelené uniformě.
V roce 2012 vydala knihu „Nespoutané duše z Beskyd“, ve které se zmiňuje o životě některých zajímavých lidí z Beskyd, které znala nebo zná osobně.
A dále jsou to almanachy po roce 2013:
Almanach 2013 – „Svobodomyslný svět“ – přiloženo CD se třemi písněmi, na kterých se autorka podílela svými texty (hudba Michal Smolan, zpívá Veronika Sobčáková). Písně se jmenují Pod deštníkem, Nad věcí, Svítání…
2014 - Hra na herce - vystihuje prostředí pivnice a mentalitu jejích hostů
2016 - Správná koloběžka- popisuje radost z nové koloběžky a zážitky z výletů na ní
2017 - Frenštátské ráno - o tom, jak se z panelákové dívčiny stala zahradnice ze dne na den
2018 - O pejskovi a kočičce trochu jinak - o životě a umírání, a o rovnováze v lidských a zvířecích vztazích
2019 - Trojúhelníky po seniorsku- o lásce, sexu a nevěře mezi seniory
2020 – V jednoduchosti je krása
Ivana Návratová ve své tvorbě klade důraz na právo na soukromí každého člověka, na jeho individualitu, na to, že každý je jedinečný, nezaměnitelný tvor. Obdivuje sílu a výjimečnost jedince.
Na argumenty, které vypadají jednostranně, se dívá i z druhé strany věci. V jejích dílech se objevují svobodomyslné názory na život všeobecně, a důrazně připomíná, že by lidé neměli ubližovat přírodě.
„Říká se, že zákony, pravda a spravedlnost jsou jenom jedny. Omyl. Jsou dvojí. Přírodní a lidské… lidé často jednají v rozporu s přírodními zákony. Myslí si, že snad jsou lepší než příroda, že ji mohou spoutat, oblafnout, zbavit svéprávnosti… jenže příroda jim vše vrátí. Když ne hned, tak v dohledné době………. Podle lidských zákonů se lidi mezi sebou perou a žerou…………. v přírodě se to sice taky pere a žere, ale příroda aspoň není tak zákeřná, jako člověk.“