|
|
|
Narodil se ve Frýdku - Místku. Školní léta a mládí prožil v Pržně a ve Frýdlantě n./Ostr. Vyučil se zámečníkem, vystudoval střední průmyslovou školu. Pracoval v závodě Ferrum jako technik, mistr až do důchodu v roce 2003. Začal psát básně v šestnácti letech K poezii přilnul zásluhou učitele A. Muchy. Rád zpívá, miluje přírodu a rodný kraj, to je vidět i z jeho veršů. Převažuje v nich lyrická nota a vzpomínky. Se svou rodinou žije ve Frýdlantě nad Ostravicí.
Vydal sbírky: Okouzlení návratem (2004), Kvítek v klopě (2005) Z Beskyd – poezie a kresby (2006)
Almanachy klubu (2003, 2004, 2005, 2006, 2008, 2013), Vítr ve vlasech (2007), Z beskydských luk (2008), Ve stínu modrých hor (2009), Pozdrav z Frýdlantu – Gruss aus Frýdlant (2009) Lásky z Beskyd (2010) Krajiny mého srdce (2011) V zajetí hor (2012), Vzpomínky zůstanou (2013) Průvodce Beskyd (2015), Údolí Ostravice (2019), Vzpomínky a sonety (2020) Básně života (2020)
Ukázky z tvorby:
Vítr ve vlasech Našel jsem pírko sokolí v doubravě nad potoky, stojí tam staré topoly, ty pamatují mé mladé roky.
Doufám, že mi čas dovolí, když napnu svoje síly, navštívit znovu údolí, v něm potoky mě poblouznily.
Tam chodím často ve svých snech, čeká mě mládí plné krás a vítr v ústech, ve vlasech, zavolá, pojď, ještě je čas.
Výlet k hotelu Bezruč Je slunečné červencové odpoledne u hotelu Bezruč v Beskydech. Pár žluťásků se z horské louky zvedne, Lysá je blízko, cítím její dech.
Voní jehličí, seno a pryskyřice, příroda se chystá na horký letní den, od rána hřejí sluneční svíce, láká tě stín a možná letní sen.
Pod svahem šumí horská bystřina, po vodě přinesla vzpomínku, kde je ta pěkná dívčina, co tančili jsme ve Mlýnku?
Pramínky vody stékají z výšin, proudem je unáší Satina. Bublá a šumí do lesních tišin, ohnivé léto začíná.
Dolů mě vede stará cesta, létem se cítím zmámen. Nohy už bolí, roků dvě sta, lesům a horám amen.
Břízy U cesty rostou mladé břízy, podobají se štíhlým dívkám, blízko mají k půvabným křivkám, jsou ohebné a plné mízy.
Ve větru zpívají si píseň o životě a věčném mládí, jen sucho působí jim tíseň, zvadly by lístky, které hladí.
Marně se popsat krásu snažím, o déšť prosí ústa žíznivých větví, jak podobné jsou bílým pažím při svitu luny, když se setmí.
|