Šircová Magdaléna

Magdaléna Šircová  * - již není členkou

Bydlím v Paskově a studuji druhým rokem učitelství chemie -biologie pro střední školy na Ostravské univerzitě. Píšu jak básně, volným i vázaným veršem, tak prózu. Má poezie je většinou pesimistická, ale poslední dobou jsem napsala i pár optimistických kousků (Mé potenciální dceři, Kopretina, Mé gymnazijní domovině) . Inspiruji se přírodou, láskou, lidmi kolem mne a vzpomínkami na babičku. Několik let jsem se pokoušela o román, ale nedávno jsem to vzdala. Mým snem je napsat pohádkovou knížku pro děti a horor. Zatím mi vyšly dva almanachy. První -Myrta, sbírka básní. Druhý -Mé gymnazijní domovině, soubor dvou slohových prací a jedné básně.





Ukázky z tvorby:

Otazník

Bylo to tenkrát
Když na parapet
Plakalo nebe

Neměl jsi se mnou
Slitování

Nepomohl pláč
Ani zoufalé omluvy

Ani nevím
Jestli mě víc bolela tvá slova
Nebo můj ústupek ze strachu
Abych tě neztratila

Jak jsi se změnil
A já?

Osm dní v týdnu, pět minut v roce

 

To už ti nestačí dobývat slávu?
Klesnul jsi tak, že dobýváš srdce?
Tři kapky krve na tvoji hlavu,
láska a stesk jdou ruku v ruce..

Osm dní v týdnu, pět minut v roce
zraňuješ, podvádíš v každičké sloce.

Osm dní v týdnu tvé oči zrádce
hledí jen do sebe..SNY NA OPRÁTCE

Pět minut v roce tvé srdce muže
roznáší ženám bezbarvé růže.
Pouhých pět minut stačí k tomu,
aby jsi trefil k jejich domu
a potom nasliboval hvězdné nebe.
Abys jim pod kůži vryl obraz sebe.

Ty hloupé holky pak v týdnu osm dní
o tvoji tváři a hvězdném nebi sní.
Aby ubohých pět minut v roce
směly naslouchat tvé BÍDNÉ SLOCE

 

Soud

 

Je konec..teď.. čí to vina?

MÁ? Že..
nejsem slavná? Z plátna kina?
Uznávám...jsem trochu líná.
Ale...kvůli tobě mám být jiná?

TVÁ? Že...
Čím jsi se vlastně provinil?
Vím...to ty's můj smutek zavinil.
Ale...není to málo na odsudek?
Vždyť ty's soudce a můj rozsudek?

JEJÍ? Že...
v nevědomost sítě předla,
až tvou mysl z cesty svedla?
Že pak křivě svědčila,
když tvář kata zmerčila?

Viník se přec musí najít!

JÁ...
Smím se vůbec ještě hájit?
A jak daleko můžu zajít?

TY...
Může ti někdo vinu klást?
Hloupost je dát v úl plný plást!
Ty máš vést šetření, příběh přást.
Ty musíš soudit, ne se TŘÁST!

ONA...
To ubohé pískle bez hlasu?
Té snad vinu přičítat?
Když chřadne, tak jen pro krásu
a hlášení má předčítat?

Kdo vyřkne ortel, když za tímto prahem
jsi SOUDCE...a přesto VRAHEM...