Pochází z české republiky, žije na Slovensku, kde je členem martinského literárního klubu Duria. Píše básně, krátké povídky, tvoří koláže. V soutěži Art Botič získal ocenění. Své koláže prezentuje na výstavách, pro jejich tvorbu používá ručně vyráběný papír.
„Co pro mě znamenají emoce: možnost obeznámit širokou veřejnost o další alternativě tvorby koláží“.
Almanach-2017-Lavina
Devatenáctka
Svěží oči mladé medičky.
Úsměv pod rouškou ukrývá.
Snaží se být přísná.
Dohlíží na rozestupy.
Je to doba bláznivá.
Hlásím: "Mám prasklý hemoroid!"
Ona: "Nejprve výtěr z nosní dírky!
Covid si nevybírá!
Nechceme to od vás chytit!
Až potom se zaměříme na trenýrky."
Nebýt tohoto potupného stavu,
už bych se sápal na to poupě.
Pravý důvod nechme stranou.
Ale s tamponem v řiti?
Asi bych se cítil trochu hloupě.
Na krku šedesát šest křížků.
Přesto všechno, nevím si rady.
Hemoroid nebo virus?
Možná je to naposled.
Ten bordel čistí naše řady.
Však má to jednu velkou výhodu.
Bojím se kýchnout, či zakašlat.
Coronavir je i ve stolici.
Než na mě dojde řada,
budou mít na výběr, co chtějí testovat,
Eskortní společník
Žijeme v úchylné trojce.
Není to bůhvíjaká zpráva.
Dost jsem tím znechucen.
Dokonce s námi i spává.
Hajzlík. Je všude.
Už dlouho se na nás lepí.
Zneužívá naši pohostinnost.
Myslí si, že jsme slepí.
Vše nelítostně ruinuje.
Na kontech svítí mínus.
Prevít jeden z Wu-chanu.
Bídný korona virus.