|
Almanachy:
Koho potkáte v horách – 2006
Setkání v prosinci – 2008
Co bych přála Alexovi -2009
Dotkni se hory – 2010
Něco malého pro štěstí - 2011
Lukáš- 2012
Já, můj nový foťák a moje poutní místa – 2013
V roce 2011 jsem v LKPB vydala knihu: Hora v růžových brýlích
Ukázka z díla JUDr. Marty Dvořákové z knihy Hladová voda:
Zpoza Ondřenika vychaza slunečko.
Něvyleze hned cele.
Prvni paprsky posviťa enem na kusek hory.
Ten se rozzařy.
V tu chviľu to vypada, jak dyby zbytek hory, ten ve stinu, ešče spal.
A potem slunko vyskoči nad kopec a celu horu zbudi.
Na chviľu zas usnu, ale stejnak stanu z děcek prvni.
Zvenku slyšim zpivať ptaky.
Kocur v syni pije mliko, jak mě uvidi, zdvihně hlavu
a pije zas dale.
Potichu otviram do ložnice. Je to tu tajak o pulnocy:
Jana ešče spi, Věra se vrti na lužku, Hanka v postylce klidně oddychuje.
Naši už odjeli, zhaňaju zednika na stavbu.
Babka z dědu šli na travu.
V cele chalupě tak voni bile kafe, ež se zda, že ho zrovna gdosy uvařyl.
Ale kromě kocura, mě a tych třech spaču něni v chalupě žive duše.
V kuchyni mame nachystane jidlo. Sedim, ukusuju chleba, davam pozor na med,
ale je čerstvy, těče. Dycky sy najdě v chlebě skulinku a než na to přydu, mam ho na rukach
a pokape mi tryčko. Oliznu se, utřu stul, ale stejnak se všecko lepi.
Posnidam, projdu se po chalupě.
Přejdu přes našu syň, tajak dycky skočim ze dvoch schodku a už sem u babky.
Otevřenymi dveřami se divam do kuchyně.
Kuchyň je prazna. Do ticha nahlas tikaju hodiny.
Děda z babku su beztak v Kutě. Gdě by tež inač byli.
Dyž se pořadně podivam, vidim ich ež pod samym lesem.
Děda seče travu, babina pohrabuje.
Kohutek za potokem, ten maly liliputanek, něpřestava kokrhať.
Něska je krasně!
Vyjdu do teho voňaveho rana.
Pofukuje větřyk - taky letni.
Na kopcu pod lesem se pase srna.
Na mezy u břyzek šramoti bažant.
V travě se blyskaju kapičky rosy.
Luka jak dyby ešče spala.
|
