Adamec Emil


 

 

Narodil jsem se ve Frýdku – Místku a od dětství jsem žil v Sedlištích. Vyučil jsem se zámečníkem a pracoval ve frýdeckém Slezanu nebo v ostravské Nové Huti. Studoval jsem sochařství na AVU, inženýrství životního prostředí na ČVUT v Praze a krajinnou architekturu na MZLU v Lednici. V současnosti se zabývám projekty a realizacemi v oboru sochařství, tradiční a krajinná architektura a urbanismus. Dlouhodobě se zabývám projektem Akupunktura Země. Je mi blízká také myšlenka monarchie. V současné době trvale žiju v Hongkongu. K spisovatelské tvorbě jsem se dostal díky PhDr. Josefu Bartoňovi, kdy mi v roce 2006 zapůjčil básnickou sbírku Petra Bezruče Slezké Písně. Toto mne inspirovalo k sepsání cestovatelské prózy – Poutník.

Spisovatelská tvorba:

  • Poutník – Brazílie (2007)
  • Poutník – Nový Zéland, Česká republika, Spojené státy americké (2012)
  • Poutník – Jak jsem obnovoval monarchii Rakousko – Uhersko (2102)

 

Ukázka z tvorby:

 

Z kniky Poutník (2012):

VIII. Dunedin – jediné hnízdiště albatrosů na Zemi

Dunedin se nachází 190 km jižně od Timaru na jihovýchodním pobřeží Jižního ostrova. Autobus jel celou cestu po pobřeží, takže byl krásný výhled na moře. Najednou se autobus zastavil a všichni cestující vystoupili ven. Ihned jsem pochopil. Přímo pod námi na pláži dováděli lachtani. Byl to úžasný pohled. Jejich lesklá černá těla splývala s tmavými řasami v absolutně čistém moři. Někteří skákali po kamenech a nás si vůbec nevšímali. Byli zaneprázdněni sami sebou v posledním ráji na Zemi. Řidič přerušuje naše pozorování a pokračujeme dále na jih. Do Dunedinu přijíždíme pozdě večer. Všichni, jak je všude zvykem, mají další odvoz, čekají na ně známí nebo rodiny, jen na mně nečeká nikdo. Ale v tom je ta krása svobody. Ta neplánovanost, řešení situací postupně, jak přicházejí, ta volnost… vítr vane z Antarktidy. Nacházím se na nejjižnějším místě, kam jsem došel. Království největšího ptáka na Zemi – albatrosa. Albatros má vůbec zvláštní poslání. Každý rok obletí celou zeměkouli mezi Antarktidou a jižními kontinenty a hnízdí pouze v Dunedinu. Nicméně je noc a musím řešit, kde složit hlavu. Procházím nočním městem, míjím nádražní muzeum a pokračuji do centra, kde v parku je monumentální katedrála. Spletitá síť uliček mne zavede do osmihranného centra města, kde se nacházejí bary. Ale i ty se pomalu zavírají. Hotel již nehledám. Následuji cestu poutníka, proto se musím spokojit se situací, jaká je. Pokračuji v chůzi a nacházím se asi v průmyslové zóně, protože vidím jen vysoké pozinkované ploty a nahoře navíc elektrická ochrana. Zastavuji se pod mostem. Je však železniční a koleje jsou mi přímo nad hlavou. Vracím se zpět k nádraží. Cestou míjím ragbyové hřiště a únavou uléhám na hrací plochu za stříhaný živý plot. Ráno nastala trapná situace. Konalo se ragbyové utkání a já jsem bivakoval přímo na hřišti. Rychle jsem se sbalil a zmizel. Ospravedlňovat se či vysvětlovat, co tam hledám, nemělo smysl. Dunedin je poměrné vybavené město. Pořídil jsem si zde kameru, abych zdokumentoval let albatrosů. Samotné hnízdiště se nachází na poloostrově Otago za městem v Royal Albatros Centre, kde jsou prohlídky s průvodcem. Autobus na poloostrov odjíždí nedaleko supermarketu. Tam totiž tradičně řeším stravování. Autobus má mnoho zastávek. Ta poslední však končí v ráji albatrosů. Za poměrně vysoké vstupné jsem s malou skupinkou mohl navštívit vědecké a pozorovací pracoviště, jejichž budovy se nacházejí přímo uprostřed hnízdiště. Velkými okny vidíte létající, přistávající, chodící nebo hnízdící ptáky. Ve vzduchu obři, na zemi velikosti husy. Tělo albatrosa je poměrně krátké, když však roztáhne důmyslně poskládaná křídla, promění se rázem v letadlo. Jeho přes tři metry dlouhá křídla se ve vzduchu téměř nehýbou. Pták pouze přizpůsobuje křídla směru a síle větru. Pozorování albatrosů ptáků mne inspirovalo natolik, že zde vznikla myšlenka vytvořit Antarktický a Arktický monument. Nedaleko centra albatrosů se totiž nacházelo místo, kde se zdržují žlutoocí tučňáci. Z časových důvodů jsem ale toto místo nenavštívil. Loučím se s tímto inspirativním místem a pokračuji nejbližším spojem do Queenstownu – mekky adrenalinových sportů.

IX. Zastávka v Queenstownu

Ne že bych byl fanoušek adrenalinových sportů, ale jako poutník bych měl toto místo posoudit nezávisle. Po dlouhé a klikaté cestě autobusem z Dunedinu přijíždím do Queenstownu, vzdáleném 290 km severozápadním směrem. Město samotné leží pod působivou panoramou Jižních Alp, jejichž zasněžené vrcholky jsou večer nasvětleny. Toto, pro mne nesourodé turistické místo, je plné sportovních a oddechových aktivit. Já však tradičně jako všude jinde se spíše zajímám o to, v kterém křoví mohu večer hlavu složit. Někdy si připadám, že tento způsob nahlížení na svět je podobný filozofii bezdomovců. V rušném dni jsem shlédl hlavní turistické atrakce. Podnikl jsem výjezd lanovkou na nejvyšší bod města. Výhled z tohoto místa byl fantastický; nedozírné roviny a na druhé straně ostré obrysy pohoří Jižních Alp a nad tím vším se na stožáru vlnila novozélandská vlajka. Po návratu do „základního tábora“ lanovky jsem zbytek kopce sešel mezi sportovně naladěnými turisty sjíždějící kopec na umělých bobových drahách. Ani mne nenapadlo podobně skotačit. Scházel jsem pomalu a zamyšleně a okolní ruch jsem vnímal jako inspirativní kulisu. Zde mne napadla konkrétnější podoba a umístění monumentu albatrosa. Skokanské můstky lyžařů mají přece svou dynamickou architekturu. A lyžař, který se odráží z můstku, to je přesně ten moment, který bych chtěl zpodobnit jako poctu k tomuto královskému okřídlenci (albatrosovi). A umístil bych ho na nejjižnějším místě na Zemi – na Ohňové zemi v Jižní Americe. Právě tam totiž albatrosi každoročně prolétají. Přesně na druhé straně zeměkoule, v Beringově průlivu, chci zbudovat protilehlý monument věnovaný ledním medvědům. Den byl u konce a začalo se stmívat. Dole ve městě bujel přirozený ruch a za ním už svítila do tmy nasvětlená kulisa hor. Sedím na lavičce a pozoruji hvězdy na obloze, z nichž jedna za chvíli zhasne. Vrcholek hory totiž, kde jsem byl ve dne, se proměnil v jednolitou svítící hvězdu. Všechna světla restaurace a stanice lanovky splynula. Zdalipak je to podobné i na nebeských hvězdách. Mikrosvět té jedné hvězdy po půlnoci zhasl a já hledal jenom malé místo, kde bych nerušeně usnul. Všude v okolí však bylo rušno. Scházím přes potok do méně osvětleného lesního porostu a nacházím se ve tmě. Mírný sklon terénu nebyl překážkou, protože únava byla silnější. Rozkládám karimatku a pomalu usínám. Okolní zvuky v lese však působily rušivě. Najednou se odněkud ke mně blížil asi velký pes. Vyskakuji ze spacího pytle, abych ho zahnal, on odběhl, ale ne daleko. Tu noc jsem opět nespal.

 

Životopis

Emil Adamec se narodil 11. litopadu 1972 ve Frýdku. Jeho vztah k výtvarnému umění si rozvinul již na Základní škole v Sedlištích ve Slezsku pod vedením učitelky výtvarné výchovy Mgr. Běly Kučírkové.

  • V letech 1987 – 1991 navštěvoval malířský ateliér malíře Sylvestra Fonioka v Ostravě.
  • V letech 1991 – 1993 studoval formou studia při zaměstnání Základní uměleckou školu v Místku pod vedením Mgr. Naděždy Friedlové.
  • V letech 1993 – 2001 studoval formou denního studia Akademii výtvarných umění v Praze,
  • V letech 1993 – 1994 ateliér intermediální tvorby III pod vedením prof. PhDr. Miloše Šejna.
  • V letech 1995 – 1996 a 1998 – 2001 ateliér sochařství II pod vedením prof. ak. soch. Jindřicha Zeithammla
  • V roce 1998 zpracoval architektonický a sochařský projekt “Lachtanpark” pro Letenské sady v Praze.
  • V letech 1996 – 1997 navštěvoval ateliér monumentální tvorby pod vedením prof. ak. mal. Aleše Veselého.
  • V letech 1994 – 1996 studoval formou mimořádného studia Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně, Fakultu zahradnickou, obor Zahradní a krajinářská architektura, ateliéry a předměty pod vedením prof. Ing. Ivara Otruby, CSc., Prof. Ing. Jiřího Damce. Csc., doc. Dr. Ing. Dany Wilhelmové a Dr. Ing. Petra Nepomuckého.
  • V letech 1994 – 1995 studoval formou mimořádného studia České vysoké učení technické v Praze, Fakultu stavební, obor Inženýrství životního prostředí, předměty Fotogrammetrie a dálkový průzkum země pod vedením Doc. Růžka a obor Geologie pod vedením Dr. Špottové.
  • V letech 1994 – 1998 externě pracoval pro bývalého pražského starostu a nynějšího senátora Ing. Petra Bratského jako sochař, urbanista a architekt.
  • V roce 1997 byl 3 měsíce zaměstnán v odboru územního rozvoje Městské části Praha 13 a zpracoval urbanistický projekt Jihozápadního města, projekt rekonstrukce starých Stodůlek, projekt Slunečního náměstí včetně okolní zástavby a projekt Sluneční fontány.
  • V roce 1997 zrealizoval dřevěnou plastiku “Žena – strom” pro Lašské muzeum v Sedlištích ve Slezsku.
  • V roce 1998 vypracoval projekt pro areál Bezručovy vyhlídky v Sedlištích ve Slezsku.
  • V roce 1999 založil sochařský a architektonický ateliér ADAMEC studio s mezinárodním působením.
  • V roce 1999 zrealizoval dřevěnou plastiku “Svatá rodina” pro areál hradu Burg Strechau v Rakousku a žulovou sochu “Sluneční žena” pro mezinárodní sochařský park v Changchunu, v Číně.
  • V roce 1999 podniknul studijní cestu po 60 místech v Číně a zpracoval projekt “Měsíční zrcadla”.
  • V roce 2000 podniknul další studijní cestu do Číny a Taiwanu a zrealizoval žulovou sochu “Měsíční zrcadlo 17” pro Měsíční kopec v Jižní Číně.
  • V roce 2001 zrealizoval ocelovou plastiku “Sluneční zrcadlo” pro veřejná prostranství České republiky.
  • V roce 2002 zrealizoval žulovou sochu “Měsíční zrcadlo 19” pro Olympijský park v Pekingu.
  • V letech 2003 – 2005 byl zaměstnán na obecním úřadě v Sedlištích ve Slezsku jako vedoucí Lašského muzea a galerie a v tomto období zrealizoval v obci celou řadu kulturních a uměleckých aktivit a výstav (např. dvě mezinárodní sochařská sympozia a deset našich a mezinárodních výstav). Představil jsem také obci projekt parku “Srdce”.
  • V roce 2003 zrealizoval dvě sochy “Svoboda větru” – dřevěnou sochu pro Jízdárnu na Morávce a vápencovou sochu pro mezinárodní sochařský park v Galilei v Izraeli, kde obdržel 2. cenu.
  • V roce 2003 zrealizoval kamennou sochu “Amazonia” pro mezinárodní sochařský park v Brusque v Brazílii a dřevěné sochy “Osm Nesmrtelných” pro Základní uměleckou školu v Havířově.
  • V roce 2004 zrealizoval kamennou sochu “Baba ve větru” pro veřejné prostranství města New Plymouth na Novém Zélandu a žulovou sochu “Mír” ve městě Damariscotta pro budoucí “Ground Zero” v USA.
  • V roce 2004 zpracoval projekt a zrealizoval geometrickou a přírodní zahradu, kamennou fontánu a obelisk pro Obchodní a společenské centrum Vejvoda v Praze – Zbraslavi.
  • V roce 2005 zrealizoval více než 20 kamenných a dřevěných soch pro veřejná prostranstní v deseti zemích světa. Tři kamenné sochy “Strážců” pro města Mount Gambier a Wangaratta a kamennou sochu “Deštivý mrak” pro areál Tenison College v Austrálii. Pro město Key West zrealizoval z mahagonového dřeva “Bránu” a obdržel 1. cenu. Pro areál parku Kysucké galerie ve slovenské Oščadnici zrealizoval kamennou sochu “Baba – hřib”. Pro město Morges ve Švýcarsku zrealizoval dřevěnou sochu “Baba v deštivých mračnech”. Pro areál muzea ve městě Kemijarvi ve Finsku zrealizoval dřevěnou plastiku “Baba nesoucí dřevo”.
  • V roce 2005 zrealizoval první mezinárodní sochařské sympozium v Sedlištích ve Slezsku a položil základ sochařského parku “Srdce”. Ve stejném roce zrealizoval dřevěnou sochu “Baba – Mariánský strom” pro veřejné prostranství v Ostravě Mariánských horách a kamennou sochu “Matka s dítětem” pro fakultní nemocnici v Ostravě Porubě.
  • V roce 2005 zrealizoval dřevěné sousoší “Osm Bab” pro centrum obce Sedliště ve Slezsku.
  • V roce 2005 zrealizoval kamennou sochu pro mezinárodní sochařský park ve městě Chau Doc v Jižním Vietnamu. Pro areál kláštera Žička Kartuzija ve Slovinsku zrealizoval dřevěnou sochu “Slovinská Baba” a pro mezinárodní sochařský park na ostrově Thassos zrealizoval kamennou sochu “Baba s olivou”. Pro město Izola ve Slovinsku zrealizoval kamenné sousoší “Baba v moři”.
  • V roce 2006 pro katedrálu ve městě Utebo ve Španělsku zrealizoval kamennou sochu “Madona”. Pro město Pitesti v Rumunsku zrealizoval kamennou sochu “Baba s tulipány” . Pro město Pézenas ve Francii zrealizoval kamennou sochu “Deštivý mrak”.
  • V roce 2006 zrealizoval druhé mezinárodní sochařské sympozium v Sedlištích ve Slezsku. Pro město Obernkirchen v Německu zrealizoval kamennou sochu “Dešťový mrak” a ve stejném roce zrealizoval kamennou sochu “Matka s dítětem” pro město Sumter v USA.
  • V roce 2006 rozšířil působení svého studia na ostrově Thassos a zrealizoval kamennou sochu “Matka s dítětem” pro veřejné prostranství ostrova. V roce 2007 zrealizoval kamennou sochu “Zeus a Evropa” a kamennou sochu “Gorgona” pro veřejné prostranství ostrova Thassos.
  • V roce 2007 zrealizoval kamennou sochu “Brána” v Dubaji a vytvořil bronzovou plastiku “Zeus a Evropa” v ruské Penze. Ve stejném roce zrealizoval kamennou sochu “Svoboda Slunce” v Morges ve Švýcarsku a monument “Poutník a jeho múzy” v Sedliších ve Slezsku.
  • V roce 2007 vydal knihu Poutník – Brazílie
  • V roce 2008 zpracoval studii parku Tin Shui Wai a organizoval první sochařské sympozium v Hongkongu včetně realizace dřevěné sochy “Mokřadový srdcový mrak”. Pro areál Kenswood Court zrealizoval kamennou sochu “ Dešťový mrak”. V roce 2008 jsem zrealizoval kamennou sochu “Strážce” pro město Warwick v Austrálii.
  • V roce 2008 zrealizoval dřevěnou sochu “Múzy” pro muzeum dřevořezby v Miaoli na Taiwanu. V roce 2008 zrealizoval dřevěnou sochu “Kysucká Baba” pro město Čadca na Slovensku.
  • V roce 2008 zrealizoval kamennou sochu “Matka s dítětem” pro mezinárodní sochařský park Čistye Prudy v Rusku.
  • V roce 2008 zrealizoval kamennou sochu “Matka s dítětem” pro mezinárodní sochařský park v Kato Polemidia na Kypru.
  • V roce 2008 zrealizoval kamennou sochu “Skořápka” pro město Muharraq v Bahrajnu.
  • V roce 2009 zpracoval urbanistický projekt “9 Draků” a zrealizoval dřevěnou sochu “Drak” pro Kowloon a Tsim Sha Tsui v Hongkongu.
  • V roce 2009 zrealizoval kamennou sochu “Dešťový mrak” pro obec Plesná v České republice a zrealizoval kamenné sousoší “Šest draků” pro město San Benedetto del Tronto v Itálii.
  • V roce 2009 zrealizoval kamennou sochu “Měsíční zrcadlo 29” pro mezinárodní sochařský park v Urumči v Číně, zrealizoval kamennou sochu “Zeus a Evropa” pro mezinárodní sochařský park Čistye Prudy v Rusku, zrealizoval kamennou sochu “Duhový květ” pro architektonický komplex Normana Fostera v Pekingu a zrealizoval dřevěné sousoší “Osm Nesmrtelných” pro sídlo sochařského magazínu “Sculpture” v Pekingu.
  • V roce 2009 zpracoval projekt bronzové jezdecké plastiky markraběte Jošta Lucemburského pro Moravské náměstí v Brně.
  • V roce 2010 zpracoval projekt rekonstrukce Lašského muzea a galerie na statku č.p. 27 v Sedlištích ve Slezsku.
  • V roce 2010 zpracoval projekt a zrealizoval interiér sídla ADAMEC studio v Hongkongu.
  • V roce 2010 zrealizoval kamennou sochu “Měsíční zrcadlo 29” pro mezinárodní sochařský park “BenQ” v Mabuwille na Taiwanu.
  • V roce 2011 obdržel 2. cenu za projekt “Drak” v Pekingu.
  • V roce 2011 zpracoval projekt interiéru vstupní galerie pro obytný komlex v Macau.
  • V roce 2001 zrealizoval dřevěnou sochu “Drak” pro mezinárodní lesní sochařský park v Dongshih na Taiwanu.
  • V roce 2012 zpracoval projekt parku se sochařskými prvky pro sportovní centrum v Hongkongu.
  • V roce 2012 oficiálně oznámil svou kandidaturu na prezidenta České republiky a představil vizi návratu našeho státu ke konstituční monarchii.
  • V roce 2012 vydal knihu Poutník - Nový Zéland, Česká republika, Spojené státy americké.
  • V roce 2013 zrealizoval 9 dřevěných soch “9 Draků” pro mezinárodní sochařský park v Hongkongu.
  • V roce 2013 zrealizoval žulovou sochu “ženské torzo” pro mezinárodní sochařský park v Penze, Ruská federace.
  • V roce 2013 zpracoval sochařský projekt pro Dramatické divadlo v Penze, Ruská federace.
  • V roce 2013 se stal lídrem kandidátky Koruny České v Moravskoslezském kraji s cílem obnovit Vévodství slezské.
  • V roce 2013 vydal knihu Poutník – Jak jsem obnovoval monarchii Rakousko – Uhersko.